BŘETISLAV ŠTORM
1907 - 1960

V letošním roce uplynulo 40 let od smrti "Posledního gotického rytíře" Ing. arch. Břetislava Štorma, jak bývá tento mnohostranně nadaný umělec někdy nazýván. Kromě své profese architekta - památkáře vynikl též jako spisovatel drobných črt a krátkých novel, jako ilustrátor a tvůrce heraldické kresby, vytvořil několik návrhů drobných heraldických šperků, byl též publicistou, uměleckým kritikem a polemikem.

Narodil se 21. června 1907 v Řevničově u Rakovníka. Po studiích na rakovnickém gymnáziu absolvoval v letech 1925 - 31 studia architektury na pražské technice u prof. Engela. Již jako dvacetiletý začal graficky spolupracovat při vydávání knih Ladislava Kuncíře. Známá je např. jeho "Kniha kreseb" (1939), "Úvod do heraldiky" (1940) a především sedm "Erbovních knížek" (spolu s B. Lifkou), které vycházely v letech 1935 - 41 v pražském nakladatelství Řád. Štorm sám napsal několik drobných črt a půvabně teskných novel, např. "Soví hrad" (1943), "Dobrý drak" (1944), "Stará kapitula" (1946) aj. Publikoval rovněž několik jasnozřivých úvah o architektuře, umění a liturgii. Jako mladý architekt navrhl domek s kaplí pro rodinu Florianovu ve Staré Říši na Moravě a přístavbu kostela a nových oltářů pro kostel v Břežanech na Slovensku. Architekt Štorm obdivoval středověk pro "jeho řád a jeho bezelstnou pravdivost", jak se v jednom ze svých rozhovorů svěřil. Jakousi přímočarost, řád a prostotu nacházíme ve všem, co sám vytvořil. To platí nejen o jeho tvorbě ilustrátorské, spisovatelské, ale i o jeho návrzích uměleckých předmětů (zejm. liturgických) a návrzích obnovy památkových objektů.

V našem časopise, zaměřeném na ochranu památek ovšem musíme především zdůraznit Štormovu činnost památkářskou. Břetislav Štorm byl po osvobození v r. 1945 pověřen vybudovat v tehdejší Národní kulturní komisi zvláštní technickou kancelář, která by pečovala o stavební zajištění všech hradů a zámků tzv. l. kategorie. Po reorganizaci úřadů pracoval až do své smrti ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze. Jako profesionální pracovník v sobě harmonicky spojoval vzdělaného památkáře, který má úctu k hodnotám minulosti a zároveň tvůrčího umělce a stavitele, jehož zásadou byla prostota a obyčejnost. Např. navrhl opravu vyhořelého zámku v Chlumci nad Cidlinou (po r. 1945), opravu hradu Švihov (od r. 1948), na zámku v Bechyni opravu pozdně gotické síně (1951), na hradě Kost projektoval adaptaci palácové stavby na galerii (1953), navrhl rekonstrukci fasád zámku v Roudnici nad Labem (1958), dále rekonstrukci zámeckých parků v Mnichově Hradišti, Jaroměřicích nad Rokytnou, Rájci nad Svitavou, projekt nové brány v areálu sázavského kláštera aj.

Řada autorových odborných článků vyšla ve Zprávách památkové péče v období let 1952 - 59. Málo známá je předchozí Štormova spolupráce s Chrámovým družstvem v Pelhřimově, pro něž ve 30.letech 20. stol. vypracoval řadu návrhů na bohoslužebné předměty (kalichy, vázy), nebo jiných drobných nákresů, především na půvabné farní pečetě a razítka. Štorm napsal též řadu odborných úvah a postřehů, jmenujme alespoň pojednání "Sakrální architektura" (na pokračování v revui Na Hlubinu roč. 1937), "Architektura pokrok" (samostatné 1941), "Liturgické umění" (samostatně 1941), " Rozhovor o uměni" (mezi básníkem a sochařem ve stínu klášterní zahrady, vyšlo v revui Řád 1943) a mnoho dalších. Pracovníky památkové péče jsou dodnes ceněny Štormovy zkušenosti, shrnuté v publikaci "Základy péče o stavební památky", autorem psané od r. 1958 a vydané bohužel až posmrtně v r. 1965.
Břetislav Štorm zemřel na následky těžké nemoci poměrné mlád, ve věku necelých 53 let, dne 11. února 1960 v Praze. Kromě obsáhlejší informace od 0. J. Blažíčka ve Zprávách památkové péče a zmínky P. Režného v Hollaru se umělcův odchod přešel víceméně mlčením. S nástupem komunistické totality jeho jméno zmizelo takřka ze všech slovníků a encyklopedií, jeho spisovatelská činnost byla omezena jen na profesní příspěvky s památkářskou tématikou. Jinde se jméno Břetislav Štorm objevovalo pouze v úzce specializovaných heraldických zpravodajích. V r. 1957 k autorovým 50. narozeninám upravil bibliofilský tisk heraldik Z. M. Zenger.

Bohužel ani Československý biografický slovník (1992), jenž měl mj. objevovat neprávem opomíjené a tabuizované osobnosti, ani Nová encyklopedie českého výtvarného umění (1995), tohoto autora vůbec nezmiňují. Pouze nevelký okruh Štormových ctitelů byl v polistopadové době potěšen posmrtně vydanými bibliofilskými drobnými tisky s názvem "Strašidla" (1992) a " Knížka o životě rytířském" (1994), v polistopadové době osobnost B. Štorma zmínily např. časopisy Akord a Proglas. Doufejme, že se v budoucnu dočkáme autorova znovuobjevení a ocenění. S jistotou lze tvrdit, že zapomenuti díla Břetislava Štorma by bylo pro všechny přátele českého kulturního dědictví velikým ochuzením.